V tiché posvátnosti těla, kde mezi přílivy a odlivy rozkvétá život,
Tři sudičky dále spředly vlákna mé životní cesty.
Poté, co před pouhými devíti měsíci jsem dovršila dvaačtyřicet let, se vše nyní vyúsťuje.
Devět měsíců, počet měsíců v těhotenství a početí nového života
a čtyřicet dva, symbol prahu, jakéhosi středu života, který pro mě představuje
„Odpověď na konečnou otázku života, vesmíru a vůbec“.
Nacházím se jako životní „putující poutník a vypravěč“.
na poněkud alchymistické cestě uvolnění a obnovy.
Bylo to teprve před osmi měsíci,
když mi byla diagnostikována pozitivní mutace genu BRCA 1.
Diagnóza, která jako stín číhá na periferii celý můj život
a přivedla mě tváří v tvář nadcházející, ale věčné Metamorphosis.
Další okamžik hlubokého uvolnění těžkého břemene z mé genetické linie,
která prochází jako kletba mým dědictvím předků.
Zatímco mnoho členů na mateřské straně rodiny
podlehlo následkům BRCA-pozitivních diagnóz,
kde se rozvinula plnohodnotná rakovina a museli
začít bojovat o svůj život a nedostalo se jim na výběr,
byla jsem vděčná, že mi byl jeden předložen.
Životní volby, jako ruská ruleta, zahrnují tanec osudu a náhody,
kde každé otočení komory šeptá přísliby snů nebo zoufalství.
Srdce se rozbušilo mezi vzrušením z potenciálu a hrůzou z neznáma,
když stojíme na propasti osudu, tichá modlitba na našich rtech,
čeká na kliknutí, které bude definovat naši cestu.
Rakovina; kletba, která těžce tíží moji pokrevní linii,
jako smrtka která rychle odřízne, co může.
Bylo to příliš velké riziko, než abych jej obejmula či krmila.
Viděla jsem příliš mnoho a rakovina co se vkrádala do mého původu
se zdála být přinejmenším nemilosrdná a agresivní.
Představa, že budu muset trávit své budoucí dny v úzkosti a přemítání,
kdo se tam dostane první; chirurgův skalpel, rakovina nebo kosa Smrtky,
nebylo něco, na co jsem si přála vsadit...
Takže jsem si zvolila svůj osud.
Tkaní nové tapisérie síly, léčení a světla z vláken minulosti a budoucnosti.
Když jsem v osmnácti utekla od rodiny; příběh, o kterém si můžete přečíst
v mé připravované knize memoárech "Konečně jsem Volná",
byla jsem odhodlána přetrhnout všechny řetězy,
zpřetrhat všechna pouta, která mě spojovala s temnotou,
co se vznášela jako černý mrak nad obzorem mé budoucnosti.
Příběh živený nejen děsivými diagnózami, ale i desetiletími
chaosu, zneužívání, tajemství a nevýslovných tragédií doma.
To, že „se mnou to končí“, bylo rozhodnutí,
o kterém jsem rozmlouvala s Bohem v tiché modlitbě, v den mého útěku.
Nedovolím, aby tyto vzorce pokračovaly.
Neuvědomovala jsem si však všechna zákoutí a skuliny skryté pod tímto temným závojem.
I tak byl posvátný obřad průchodu o osvobození zahájen
i když jsem plně neuchopovala velikost boje, který mě očekával.
Roky podněcovačů, budičů, léčitelů, šamanů, zasvěcení a pracovníků světla
zkřížili mou cestu, aby mi pomohli dosáhnout mého cíle svobody.
Přesto přiznávám, že mě to docela naštvalo, že i přes všechnu tu tvrdou práci
co jsem na sobě udělala prostřednictvím seberozvoje a pokusů o uvolnění traumat
a vyléčení sebe sama, nemluvě o množství peněz, které mě to stálo,
jsem i přesto dostala pozitivní diagnózu BRCA-1.
Zpočátku jsem měla dojem, že jsem selhala a cítila jsem hořkost.
Byl jsem dost naštvaná a vytočená!
Pak najednou záblesk....z temnoty duše....světlo!
Toto je vrchol mého léčení...odstranění dělohy je jakýmsi posledním obřadem!
Absolvování preventivní plné hysterektomie a dvojité mastektomie
byla poslední fáze osvobození a konečné přetržení řetězů.
Lůno je spojení mezi mými předky, posvátný božský portál
kde začíná život a kde je náš genetický kód spuštěn do další generace.
Jeho odstranění bude pro mě a můj životní příběh absolutní závěrečnou kapitolou
všech těch dvacet čtyři let hlubokého léčení a závěrečného procesu
uvolnění, osvobození a regeneračního znovuzrození.
Takže nyní, devět měsíců po dovršení dvaačtyřiceti let,
podstupuji operaci; posvátný obřad průchodu,
který je nejen lékařský postup ale hluboká proměna.
Lůno; posvátný portál božského, nádoba stvoření a tajemství
nyní jemně rezignuje a zříká se své role, umožňující,
aby Duch získal zpět prostor uvnitř a přijmuly se nové začátky.
V prázdnotě, která po ní zůstane, je úrodná půda pro duchovní znovuzrození,
kde má esence může bez omezení vzkvétat.
Druhá a poslední část bude moje dvojitá mastektomie s rekonstrukcí,
kterou podstoupím asi v příštím roce.
Každý máme jiný životní příběh, ale já bych si přála,
aby ten můj byl zdrojem inspirace a naděje pro ostatní.
2024 © Ester Caty Young, All Rights Reserved
Comments